Přihlášení

  • Pěstování
  • Popis česneku
  • Odrůdy
  • Choroby a škůdci
  • Články
  • Diskuse: Hnojení Zpět na diskusi

    Ledek vápenatý

    13. 4. 2020 18:42 Zakladatel vlákna: Antonin Strupl
    Dobrý den pane Kozáku,
    chtěl jsem se zeptat,v jakém časovém rozmezí mám hnojit ledkem vápenatým,první dávku jsem dal 20.03.
    Předem děkuji za odpověď.
    Štrupl
    14. 4. 2020 13:49 Jan Kozák
    Teď dejte druhou a za tři týdny třetí. Tu můžete nahradit postřikem roztokem močoviny, což je lepší.

    Hnojení na list

    7. 4. 2020 13:09 Zakladatel vlákna: Polický Antonín
    Dobrý den pane Kozák, jelikož máme obchody zavřené a je sucho chci se zeptat jestli jako postřik na list místo močoviny se dá použít nějaký ledek, když ano jaký a v jakém poměru. Děkuji za odpověď. 
    7. 4. 2020 20:08 Jan Kozák
    Podle posledních informací, budou snad tyto obchody už brzy otevřené. Pro listovou výživu je ještě dost času, listová plocha je ještě malá.
    9. 4. 2020 15:01 Jana Kopecká
    Dobrý den, zkuste zapátrat v okolí, menší zahradnické obchody normálně fungují, takové ty zahrádkářské potřeby. Mají tam i hnojiva. V Praze jsou otevřené.

    Příprava půdy

    5. 4. 2020 23:34 Zakladatel vlákna: Jakub Fousek
    Dobrý den, 
    chtěl bych se optat na připravení půdy pro pěstování česneku. Letos poprvé zkouším pěstovat a příští rok bych v tom chtěl pokračovat. Na příští výsadbu mám k dispozici ne - příliš úrodnou půdu. Půda je vyčerpaná, lehká a spíše písčitá. V minulých letech se zde pěstovaly především brambory. Mohl bych Vás požádat o doporučení co udělat pro to, aby zem byla více úrodná a byla tak připravena na pěstování česneku? Mám připravenou kupu hnoje, kterou teď na jaře promísím s půdou. Je to dobrá volba? Co bych ještě do půdy mohl přidat? 
    Předem děkuji za odpověď. 
    Jakub Fousek
    6. 4. 2020 7:32 Jan Kozák
    Hnůj zaryjte a plochu využijte pro pěstování nějaké plodiny I. trati, např. brambory, okurky, rajčata, dýně, zelí. Tím bude pozemek připravený pro podzimní výsadbu česneku. Pokud máte hnoje dostatek, aspoň 10kg na metr čtvereční, pak před vlastní výsadbou česneku už nemusíte žádné hnojivo přidávat a až na jaře přihnojovat dusíkem. 
    6. 4. 2020 9:01 Jakub Fousek
    Děkuji Vám za odpověď. 

    Čím přihnojit

    25. 3. 2020 17:40 Zakladatel vlákna: Helena Šafaříková
    Dobrý den, mám česnek letos moc světlý, asi chybí něco v zemině, železo? Nevím, čím přihnojit? Děkuji
    25. 3. 2020 17:56 Jan Kozák
    Na problém nedostatku železa bych to snad tak brzy neviděl. Proto kontrolní otázky: 1. týká se to všech Vašich odrůd? 2. jaké odrůdy pěstujete?
    25. 3. 2020 18:52 Helena Šafaříková
    Ano všech odrůd, mám Bjetin, Havran, Havel a myslím, že je tam i Vekan. Já bych vyfotila, ale už je tma. Je takový divný jakoby přemrzlý, ale to se mi nezdá, česnek vydrží hodně.
    26. 3. 2020 17:36 Helena Šafaříková
    Posílám foto, ale nejsou všechny úplně bledý, jak jsem myslela. Jen sem tam. Foto už nic moc. Ale i tak posílám Děkuji
    česnek bledýčesnek bledýčesnek bledý
    26. 3. 2020 19:53 Jan Kozák
    Tento stav může být (a patrně je) zapříčiněn nočními mrazy a následně slunnými dny v minulém týdnu. Ne, že bych se těšil, ale čeká nás reparát.
    27. 3. 2020 8:42 Helena Šafaříková
    Děkuji pane Kozák, tak asi přikryji textilí .
     Vzpamatuje se ještě?
    27. 3. 2020 18:55 Jan Kozák
    Nebojte se, vzpamatuje.

    Přihnojení sulkou

    24. 3. 2020 10:13 Zakladatel vlákna: Josef Urban
    Vážený pane Ing. Kozáku, chtěl bych Vás poprosit o radu. Je možné na jaře přihnojit česnek sulkou, ve které jsem na podzim mořil sadbu? Pokud ano, jak naředit. Předem Vám děkuji za odpověď.
    24. 3. 2020 19:49 Jan Kozák
    Příště ten smrad aplikujte hned po výsadbě, ať ho nemusíte skladovat. Teď ho nařeďte podle toho, kolik potřebujete kapaliny, abyste to použil na celý pozemek, minimálně však 5 x. Nejlépe zalít k rostlinám, ne na listy. Nepočítejte však s příliš významným hnojivým efektem.

    Tekuté železo

    21. 3. 2020 11:57 Zakladatel vlákna: Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Vážený pane Ing. Kozáku, chtěl bych Vás poprosit o radu. Nechal jsem si udělat rozbor půdy a je velmi vápnitá a tudíž je špatný příjem železa, pH je 6,81. Myslíte si, že bych mohl použít na česnek toto tekuté železo (viz. foto), které obsahuje ještě síru během vegetace?  Postřik by byl na list. Dávkoval bych podle etikety. Děkuji Vám za odpověd´. 
    Tekuté železo
    22. 3. 2020 8:33 Jan Kozák
    Toto konkrétní hnojivo neznám, tak jsem si o něm něco přečetl na internetu. Soudím, že jeho použití bude pro česnek přínosem.
    22. 3. 2020 17:53 Zdeněk Mácha
    Pane Ing. Kozáku, děkuji Vám za odpověd´

    Síran amonný

    4. 3. 2020 19:16 Zakladatel vlákna: Štěpán
    Dobrý den, pane Ing. Kozáků pomůže česneku síran amonný? Děkuji
    5. 3. 2020 8:56 Jan Kozák
    Hlavní význam síranu amonného je v našem případě v dodávce síry. Pokud nebyla síra v základním hnojení, pak bych síran doporučil. Ale abych dal i okamžitě přijatelný dusík, smíchal bych ho s ledkem vápenatým.
    5. 3. 2020 13:52 Štěpán
    A jakou dávku síranu amonného?
    5. 3. 2020 19:23 Jan Kozák
    Obojí po 100 kg na hektar.

    Jarní hnojení

    1. 3. 2020 20:38 Zakladatel vlákna: Jiří Hlavoněk
    Dobrý den, pane Kozák. Vím, že doporučujete ledek vápenatý oproti ledku amonném. Mám ale zásoby lednu amonného, kterého bych se rád zbavil- je možné (bez dopadu na kvalitu, kvantitu) ho použít na první jarní hnojení, kdy se předpokládá "dost" vláhy, takže by se měl vstřebat bez problému do země? na další hnojení bych už použil ledek vápenatý. Děkuji za odpověď. Jiří 
    1. 3. 2020 21:39 Vaclav Kavka
    Tohle je zde oblíbené téma. I já jsem s tím otravoval. Věda o rostlinách tvrdí, že jednoděložné rostliny mají víc nitrate reduktázy, takže snáz přijímají dusičnany, než dvouděložné. Dusičnany se také mohou v rostlině hromadit (tedy je pak rostlina může použít, kdy chce) a nejsou na rozdíl od NH4+ fytotoxické. Další argument je, že  dusičnan se přijímá jako aniont, čímž se rostlině neblokuje příjem živin ve formě kationtů ( Ca, K, atd).
    Pak jsou i protiargumenty, že přijmout aniont dusičnanu stojí rostlinu víc energie, než amonný iont, ale rozdíly jsou v řádech procent. Podobných argumentů se dá napsat ještě víc. Podle různých experimentů zase většinou vychází nejlíp určitá na míru šitá kombinace NO3/NH4. Argument pro ledek vápenatý je jeho supersnadná rozpustnost a tedy rychlost působení. Amonné ionty stejně částečně prochází v půdě nitrifikací, ale pro česnek to asi nebude významné, protože na jaře má málo času. To opět favorizuje ledek vápenatý. Na začátku jara je tedy asi nejlepší využít ten, následně cokoliv. Můj neodborný názor tedy je to udělat naopak.
    2. 3. 2020 8:50 Jan Kozák
    Plně souhlasím se závěrem pana Kavky. Nejsem odborník na výživu rostlin, ale fakt je ten, že i ve vlhké půdě je dusík z ledku amonného přijímán později než z ledku vápenatého.

    Hnojení

    23. 2. 2020 18:45 Zakladatel vlákna: Lukáš Sova
    Dobrý večer,rád bych se zeptal,zda můžu aplikovat jarní hnojení Dasou,když jsem na podzimní hnojení použil cererit,anebo mohu použít ledek amonný 27%,a kolik  zhruba na ar kg? Děkuji 
    23. 2. 2020 23:28 Novák Ladislav
    Pro každé hnojení by bylo dobré znát zásoby živin v půdě.Jestliže výrazně přehnojím předplodinu a zpátky několik let byl pozemek v dobré kondici,t.j. že byla dobrá úroda si česnek poradí i bez výrazného přihnojování.Bylo by dobré jednou za čas si nechat udělat základní půdní rozbor.Pokud mě pamět neplete,již tady bylo odpovězeno že je vhodnější použít ledek vápennatý.Amonný dusík česnek neumí využít.
    24. 2. 2020 8:59 Jan Kozák
    Pro první přihnojení česneku vždy volím a doporučuji ledek vápenatý (LV, 15,5 % N), protože je okamžitě přijatelný; vzhledem k tomu, že je silně hygroskopický, je přijímán i v suchém období. Naproti tomu ledek amonný s vápencem (LAV, 15,5 % N) je přijímán později, v suchém období zůstává ležet na povrchu půdy bez užitku. Hnojivo DASA 26-13 (26 % N, 13 % S) má asi nástup také pomalejší; soudím podle toho, že se nepoužívá k regeneračnímu hnojení ozimů. 
    Není na škodu nechat si udělat půdní rozbor v pětiletém cyklu. Zemědělská laboratoř k výsledkům také doporučí hnojení pro udanou plodinu. 

    Hnojení

    18. 2. 2020 19:11 Zakladatel vlákna: Jaromir Rosulek
    Dobrý den,rád bych se zeptal,kdy aplikovat první dávku hnojiva? děkuji za odpověď 
    18. 2. 2020 19:24 Jan Kozák
    Ještě počkejte. Pokud vyjde předpověď počasí, že nám už nezamrzne, pak by to připadalo v úvahu asi za čtrnáct dní.Správný agrotechnický termín je období, kdy už česnek očihleďa roste. (To krásné slovo si pamatuji ze svého rodiště.)
    19. 2. 2020 22:11 Novák Ladislav
    Agrotechnický termín očividně roste je pro mne dost neurčitý.Spíš by mne zajímala výška rostliny,počet listů.Děkuji za odpovědˇ.
    21. 2. 2020 4:31 Alois Juráň
    Myšleno je když je v pohybu.
    21. 2. 2020 15:58 Jozef Sisak
    Podľa niektorych zdrojov
    1. hnojenie vo f. 3-4 listu
    2. po 14-16 dnoch
    3. v juny /6m./
    kedy sa da hnojiť na list či v ramci rozpisu alebo  naviac , nemam vedomosti ,
    poradi p. Kozak ?
    23. 2. 2020 16:48 Daniel Večeřa
    Dobrý den,já si myslím,že to pan Kozák napsal jasně.První přihnojení se provádí,když už česnek vegetuje a nepředpokládá se že by zamrzlo
    23. 2. 2020 23:37 Novák Ladislav
    Pane Sisak děkuji za odpověd.Ale tomu přihnojení v 6 měsíci bych si dovolil oponovat.Při dost výrazné změně klimatu budu česnek sklízet koncem června a hnojit 1.6. se mi zdá dost pozdě.Tak jak se uspíší sklizen,tak budu asi určitě o nějaký týden dřív hnojit poslední dávku hnojiva.
    24. 2. 2020 8:21 Jan Kozák
    Několik dní jsem neměl k dispozici počítač a co se vyrojilo příspěvků.
    Já jsem při přihnojování nikdy listy nepočítal ani neměřil výšku rostliny. A myslím si, že to ani nemusí být každý rok stejné. Takže se držím pro mě osvědčeného "očihleďa".

    Flekatý česnek

    30. 1. 2020 13:32 Zakladatel vlákna: Jiří Polách
    Dobrý den pane Ing. Kozáku
    Před časem jsem přidával dotaz ohledně flekatosti česneku, na který jste neměl čas odpovědět, což samozřejmě chápu.  Proto se tedy připomínám a prosil bych Vás, kdyby jste si udělal chviličku a zkusil mi odpovědět jak jste mi slíbil. 
    Zde kopíruji svůj dotaz z minula:
     V odpovědi na Vašem facebooku ze dne 8. 10. 2017 p. Maixnerovi bylo uvedeno ku flekatosti česneku, cituji: "Podle nejnovějších (neověřených) informací by výskytu tohoto jevu mohlo zamezit přihnojení chelátovým železem na list v druhé polovině května."Protože i mě tento problém trápí, dokonce jsme ho loni řešili v této diskusi, zajímalo by mne jestli výzkum pokročil  a ví se o tom něco více.  Případně jaké dávky asi používat. Nechal jsem si udělat půdní rozbor, který přikládám. Zarazilo mě že železa mám v půdě dost, i když v totální formě. Jaké je podle Vás ideální složení půdy pro pěstování česneku? Jestli byste mi mohl poradit jak podle tohoto složení přidávat živiny. Totéž by mě zajímalo i u narcisů a tulipánů, i když vím že tato otázka do této diskuse nepatří. Ale je známo, že jste odborníkem i v tomto směru, proto prosím kdybyste mi poradil, jak moc čeho těmto rostlinám přidávat.
    Velmi děkuji za odpověď a Váš čas. 
    Věřím že toto bude ku prospěchu i jiným česnekářům.
    S pozdravem Polách
    Rozbor půdy
    4. 2. 2020 19:06 Jan Kozák
    Pro odstranění či redukci tohoto problému používáme listové hnojivo schelátovým železem TENSO Iron v dávce podle příbalového letáku, který jek dispozici na stránkách: 
    https://www.yaraagri.cz/siteassets/dokumenty/pds_tenso-fe---pribalovy-letak_tcm440-250740.pdf/
    . Přihnojovat železem na list jsme začali už před mnoha lety v izolátech, kde česnek pěstujeme v rašelinových substrátech, v kterých mimo jiné tento prvek byl v nedostatečném množství. Při pěstování v izolátech má ovšem česnek specifické podmínky. Se skvrnami na stroužkách jsme se tam nesetkali už asi 10 let. Před několika lety jsme přihnojovat železem začali po konzultaci s odborníky na výživu a hnojení rostlin i při polní produkci sadby. Aplikujeme zhruba týden před objevením květenství mezi listy a aplikaci opakujeme přibližně po 2-3 týdnech. S jeho úspěšností jsme spokojeni. Ale každý rok je jiný. Je potřeba brát v úvahu, že mezi jednotlivými živinami funguje synergismus a antagonismus, kdy zvýšením příjmu jednoho prvku se může zvýšit či naopak blokovat příjem jiného prvku. Příjem živin bývá blokován i vlivem klimatických podmínek, takže nejde předem určit jen podle půdního rozboru, jestli bude rostlina optimálně vyživována. Ani se nepodařilo prokázat, jestli skvrny na stroužkách jsou způsobeny jen deficitem železa.
    Půda je velmi složitý komplex skládající se z neživé i živé složky; na uvolňování živin se podílí právě ta živá složka, kterou chemické půdní
    rozbory nepostihují, ale ani nemohou postihnout. Samozřejmě zde také výrazně působí teplota a vlhkost. Z tohoto důvodu nelze stanovit ideální složení pro jakékoliv rostliny. Když si projdu ve své knihovně názory různých autorů, tak nevím vůbec nic, protože se výrazně liší. Ale
    každému z nich to v dané oblasti samozřejmě vyhovuje. Často dostávám otázku, kterou odrůdu pěstovat v jílovité, písčité či jiné půdě, a na to
    rád odpovídám: mezi nejlepší oblasti pro pěstování česneku patří bzenecko a Drásov, jedno je na písku, druhé na jílu, a stejné odrůdy
    dosahují špičkových výnosů. Něco jiného by bylo při hydroponickém pěstování, tam by se dalo přesně dávkovat potřebné živiny; ale pro tento
    způsob pěstování nejsou příhodné ekonomické podmínky, proto chybí imetodika tohoto způsobu pěstování.
    Porovnávat fleky česneku s flekatostí cibulí tulipánů nebo narcisů mě nenapadlo. Určitě také proto, že v případě fyziologické poruchy by v tom
    asi nebyl problém a ani jsem to u tulipánů ani narcisů nezaznamenal. Narcisy mají víceleté cibule dostatečně obaleny suchými suknicemi, takže
    pokud dobře rostou, nebyl důvod zkoumat, co je pod nimi ukryto. Tulipány mají cibule jednoleté, většinou s dobrou "slupkou"; některé odrůdy
    Tulipa kaufmanniana se sice rády svlékaly (sprosťáci), ale pokud se tam neobjevilo Penicillium po mechanickém poškození, tak se dávaly k
    expedici bez reklamací. U česneku jsou však zákazníci přísnější. Tulipány už nepěstuji, sežraly je myši. Na narcisy se mohu podívat
    (pokud nezapomenu) příští rok. Nechávám je na dva roky a sázeli jsme na podzim.
    6. 2. 2020 8:22 Jiří Polách
    Moc děkuji za obsáhlou odpověd a přeji mnoho úspěchu ve Vaší práci. Polách

    Hnojení Kristalonem

    20. 1. 2020 22:35 Zakladatel vlákna: Jiří Škudera
    Dobrý den, 
    rád bych se zeptal, jakou koncentrací Kristalonu mohu hnojit česnek na list. Platí zde také 5% roztok jako u močoviny? Případně jakou jinou koncentraci lze použít. 
    Děkuji.
    21. 1. 2020 8:13 Zdeněk Mácha
    Dobrý den. Já se při přihnojení Kristalonem držím dávkovaní, které doporučuje jeho výrobce.
    25. 1. 2020 18:34 Jan Kozák
    Pokud se bavíme o hnojivé zálivce, pak dodržte dávkování doporučené výrobcem. Pokud chcete přihnojit postřikem na list, pak můžete použít pětiprocentní roztok.
    30. 1. 2020 20:07 Jozef Sisak
    Mam   "vedľajší ! produkt pri chove červov - verikompost - tekutinu -- môžem ju použiť ako tekute hnojivo na list  ? koncentracia a kedy ?  ĎAKUJEM 

    Tekuté hnojivo Cererit

    1. 12. 2019 12:37 Zakladatel vlákna: Zdeněk Mácha
    Dobrý den.  Pane ing. Kozáku, rád bych se Vás zeptal, jaký je Váš názor na toto tekuté hnojivo, viz foto. Rád bych ho použil k přihnojování na list během vegetace. Děkuji za odpověd´
    Tekuté hnojivo
    6. 12. 2019 19:35 Jan Kozák
    Toto hnojivo neznám, proto se vyjádřím obecně. Pokud je hnojivo přijatelné přes list (což si přečtete v návodu) je rychle a hlavně spolehlivě přijímáno i v době, kdy dochází ke zhoršení příjmu živin z půdy. Přitom použité celkové dávky živin jsou nižší než při aplikaci hnojiva přes půdu. A to má ekonomický i ekologický smysl. Proto používání listových hnojiv i pomocných látek doporučuji. Pomocné látky se musí aplikovat podle jejich složení - pokud obsahují živé organismy (jako např. Rizocore) musí do půdy.
    6. 12. 2019 20:28 Zdeněk Mácha
    Hezký večer. Ano, toto hnojivo je možno aplikovat na list. Děkuji Vám za odpověd´ a přeji brzké uzdravení.

    Česnek a nehašené vápno

    10. 11. 2019 17:23 Zakladatel vlákna: Monika Řeřuchová
    Dobrý večer, chtěla jsem se zeptat. Mám porytou malou zahrádečku, neměla jsem moc kompostu, mám ho první rok, takže na zahrádku o 10m2 mám jednu velkou lopatu, takže jsem použila kuřince a vápno a pak mi bylo porazeno ještě nehašené vápno. Jenže jsem to hrabičkami pohrabala a ten den jsem tam zasela česnek. Chtěla jsem se zeptat, jestli bude lepší česnek ještě na pár dní vytáhnout a nechat to nehašené vápno "uhasit :)", nechat zmoknout a zasadit česnek za týden třeba znovu. Všichni mě straší, že se mi česnek upeče. Předem děkuji.
    10. 11. 2019 19:13 Jan Kozák
    Kombinace vápna a jakéhokoliv hnoje (tedy i drůbežího) je špatná. K tomu, kdo Vám to poradil už nechoďte na rady týkající se zahrádky.
    Česnek ze země určitě nevytahujte, na ty strašidla bych moc nedal.
    10. 11. 2019 22:03 Pavel Dohnal
    Teď už nic... Nechte to tak a uvidíte. Já jsem ten "Jouda", který vždy bude ne proti chemii, ne vápnu, ne hnojení, ne moření... Jen je dobré, to použít v rozumné míře. Sto článků bylo popsáno. Dnes jsem dostal nový článek z netu, kde nedoporučují po rajčatech, hrachu, bramborách... Po okurkách ano. Bludy a hovadiny.! Po bramborách a hrachu určitě ano. Po okolo mulčovaných rajčatech  jsem taky neměl problém. Samo sebou nenechám spadnout na zem shnilou věc. Mulčováním myslím i to, že poseču trávník a přihrnu. Proč to kupovat, když to na zahradě naroste? Myslím plevel, která se dá zmulčovat. 

    Dusík

    24. 10. 2019 21:40 Zakladatel vlákna: Vaclav Kavka
    Dobrý den, dokud ještě trvají dny, kdy se nic neděje, rád bych položil otázku z teoretické oblasti. Rozumím, že doporučujete dusík dusičnanový oproti amonnému. Je k tomu nějaký speciální důvod?

    Amonný dusík by měl snadněji pronikat buněčnou stěnou a jeho přijetí by mělo rostlinu stát méně energie. Na druhou stranu má poměrně nízko hladinu toxicity pro rostlinu. 

    Dusičnanový dusík je energeticky náročnější na přijetí, ale nemá zmíněné nevýhody.

    Jsou ještě nějaké jiné důvody?
    26. 10. 2019 19:04 Jan Kozák
    Důvod je jediný, dusík z ledku vápenatého je nejrychleji přijímán.
    27. 10. 2019 13:14 Vaclav Kavka
    Děkuji. Takže při vhodné kombinaci amonného dusíku a ledku by rostliny mohly mít vyrovnanější příjem dusíku.
    27. 10. 2019 13:14 Vaclav Kavka
    Děkuji. Takže při vhodné kombinaci amonného dusíku a ledku by rostliny mohly mít vyrovnanější příjem dusíku.
    27. 10. 2019 19:41 Jan Kozák
    Nejsem výživář, nevím. Ale nejen z našich zkušeností vyplývá, že je lepší opakované použití ledku vápenatého 15,5 % N) než ledku amonného s vápencem(27 % N).
    < Novější34567Starší >

    Kontakt E-mail, telefon, adresa

    Ing. Václav Kozák a Ing. Jan Kozák
    Chvojenec 75, 534 01 Holice
    IČO: 05439710
    Kontakt

    cesnek@cesnek.cz
    E-mail není určen k poradenství.
    Rádi Vám poradíme v diskusi.

    Obchodní podmínky
    Reklamační formulář

    Šlechtění česnekové sadby Grafika zpracována Odemne